Tábor jsme začali společnou cestou vlakem. Po příjezdu 29 účastníků a organizátorů jsme se seznámili s prostředím a se sebou navzájem. Při večeři mezi nás přišel neznámý muž – cestovatel a lovec pokladů, který dětem předal indicii k nalezení pokladu. Ten střeží dávný tajný rytířský řád. Hned večer jsme společně „odletěli“ do Itálie, kam nás první indicie nasměrovala. Tak probíhal každý den – pokaždé jsme byli v jiné zemi, kde jsme poznávali tamější kulturu, obyvatele a jejich zvyklosti.

V pondělí večer jsme letěli do Grónska. Tam nám otec Eskymák předal další indicii. Ve středu jsme se ocitli v Africe, kde děti musely zachránit africký kmen ze spárů věznitele. Při celodenním výletě musely splnit různé úkoly, mimo jiné například uvařit vejce na tvrdo na ohýnku v přírodě.

Ve středu večer jsme neodlétali, ale odplouvali – a to do daleké Ameriky, ve které děti pomáhaly businessmanovi se záchranou krachující firmy.

V pátek děti zdolávaly Himaláje v Tibetu, aby mohly od buddhistického mnicha dostat poslední indicii. Po získání všech indicií začal opravdový hon za pokladem. Děti po skupinkách rozluštily své indicie a hledaly, kam je zavedla. Nakonec všechny skupinky našly truhlu s pokladem v kostele. V každé truhle byl dopis od tajného řádu, že to hlavní nejsou peníze a odměny, které děti dostaly, ale to, že za tu cestu našly nová přátelství, dovednosti a vědomosti.

Protože hlavním heslem celého týdne bylo: I cesta je cíl! Věříme, že si děti toto motto alespoň trochu zapamatovaly a uvědomily si, co je v životě důležitější.