Sešly jsme se v mrazivé sobotní ráno na veselském nádraží, trochu v pozměněné sestavě, ale dobře naladěné. Po usazení ve vlaku jsme si zahrály karetní hry nebo hádaly hádanky. Do muzea jsme šly pěšky rychlou chůzi, protože jsme se už nemohly dočkat té kvetoucí krásy a taky nám byla zima.

Koupily jsme si lístky a před vstupem na výstavu jsme si udělaly  foto na památku. Hned u vstupu byl uvítací výbor hmyzu exotického nebo žijícího u nás. Malé slečny si tam našly i interaktivní pultík, kde si mohly zkusit zahrát  například pexeso. Pro odvážné byl připraven kvíz k výstavě, i pár otázek z latiny. V další místnosti jsme objevily různé kaktusy i terária se zvířaty z různých končin zeměkoule. Po stěnách byly plakáty, ze kterých jsme se mohly dozvědět různé zajímavosti o rostlinách všeobecně. Plynule jsme prošly do velkého sálu, ze kterého vyzařovalo plno krásných barev, tvarů, velikostí a druhů orchidejí, až jsme nevěděly odkud začít a nechat se kochat a těšit tou kvetoucí krásou. Pod vlivem euforie, jak se dá krásně docílit výsledku, jsme výstavu zakončily nákupem květů. Časem uvidíme, jestli se získané informace převtělí  do rozkvetlé rostlinky. Zpáteční cesta se nesla v rekapitulaci prohlídky, co se komu líbilo, co si kdo zapamatoval a kdo lépe vyfotit svou favoritku. Na faře už na nás pak čekal oběd a teplý čaj.

Korálkování začalo s mírným zpožděním, ale našima šikovnýma rukama  jsme skluz rychle předběhly a dokonce jsme si některé stihly udělat i náušnice. Ze začátku jsme měly ruce trochu nemotorné, ale po chvíli jsme pochopily princip a pak nám to šlo skoro stejně tak dobře jako olympijské zlaté vítězce Ester Ledecké. Při práci nám instruktorky prozradily něco z historie korálků i o své práci a podělily se i  s ukázkou své tvorby a různými nápady. Na závěr jsme si udělaly společné foto výtvorů a rozloučily se. Myslím si, že každá si domů nesla příjemný pocit ze své práce, prostředí a byla na sebe patřičně hrdá.