Již první překážka se objevila hned při příjezdu, královské město, do kterého jsme byli pozváni, bylo vypáleno.

Král Jiří XIII proto vyhlásil soutěž o titul nového královského města, do které se zapojilo nejen pět námi založených osad, ale i již existující osady po celém království.

Nově založené osady měli samozřejmě hned od začátku ztrátu, a tak se museli velmi snažit, aby se jedna z nich stala novým městem královským. Proto již na konci 1. dne stál v každé z nich mlýn i kovárna. 2. den pak hodnotu osad zvýšili stáje a šperkařská dílna. Třetího dne však přišla druhá pohroma. Do našich osad byl zavlečen mor. Nezbylo nám tedy nic jiného než se vydat za moudrými mnichy, o kterých se proslýchalo, že znají recepturu léku proti této zákeřné nemoci a doufat. Naše putování nakonec dopadlo dobře, lék jsme získali a byli jsme tak zachráněni.

V závodě o nejbohatší osadu jsme však nemohli polevit ani na chvilku, a tak jsme se hned následujícího rána pustili do výstavby hospody a dílny mistra ševce. K večeru se ale ukázalo, že jednotlivé osady odděleně nemají šanci obstát v silné konkurenci ostatních vesnic. A proto se osadníci rozhodli spojit síly a dohromady se stát nejmajetnějším sídlem v celém království.

Králův dekret však stanovoval ještě jednu podmínku, a to stavbu katedrály podle návrhu světoznámého architekta, ani tato překážka však nemohla odvážné osadníky zastavit. I díky jejich odvaze se jim povedlo překonat posledních pár překážek, které je oddělovali od vytouženého cíle. A toho se jim skutečně povedlo dosáhnout, král přijel a povýšil jejich obydlí do stavu města královského a štědře je odměnil.