Letní pobytové Tajemno

Po dlouhých letech se objevila tajemná kresba znázorňující ježka v kleci. Zanedlouho poté navštívila hlouček dětí parta chlapců z Rychlých šípů. 
Hlavní rubrika: Pelhřimov
Rubriky: Pelhřimov, Proběhlo
Termín konání kroužku: 11. 7. - 18. 7. 2021

Letošní téma tábora bylo pro děti do samého začátku velkým tajemnem, a tak dojely 11. července na tábor plni očekávání, co se bude dít. Tajemno bylo lehce poodhaleno po úvodních seznamovacích aktivitách. Všichni účastníci se sešli u zdi, kde se po dlouhých letech objevila tajemná kresba znázorňující ježka v kleci. Zanedlouho poté navštívila hlouček dětí parta chlapců z Rychlých šípů. Ti se vyptávali, kdo to tu namaloval a kde se tu vzali. Současně jim vysvětlili, co obrázek znamená, kde se ocitli a představili se jim. Rychlé šípy dětem navrhli, že se mohou přidat k nim a objasnit záhadu hlavolamu i jeho původního majitele – Jana Tleskače. Děti souhlasili, ale před začátkem pátrání se museli něco dozvědět o čtvrti ve které se právě nacházeli, o Druhé straně. Nesměl jim také uniknout fakt, že ve vedlejší čtvrti zvané Stínadla řádí nebezpečné bratrstvo Vontové, které všechny nevítané hosty ze své čtvrti vyhání. Všechny tyto informace se děti dočetli v časopisu TAM-TAM, jenž jim Rychlé šípy, jakožto tvůrci, předali.

Nadcházející pondělní ráno jsme děti rozdělili do spolků, které nejsou na Druhé straně ojedinělé a proto spíše uniknou nemilé pozornosti Vontů. Jako spolek si museli vytvořit název, vlajku, pokřik a nesměl chybět ani společný deník, do kterého si po celý tábor zapisovali nevšední události. Po obědě jsme se  poprvé odvážili vstoupit do Stínadel. Abychom jsme se tam dostali, museli jsme nepozorovaně sledovat jednoho z Vontů, který měl namířeno stejným směrem. Poté, co jsme dorazili do Stínadel, jsme museli ještě získat odznak Vontů – žlutý špendlík, což je důležitá věc pro toulky ve Stínadlech. Večer se již nemilosrdně blížil, museli jsme však  ve Stínadlech vyřešit ještě jednu věc. Tou bylo objevení sto let staré dílny Jana Tleskače, ve které jsme později našli první část jeho deníku.

V úterý jsme si společně hráli hry z doby Rychlých šípů: turnaj v kuličkách, skákali jsme panáka či přes gumu, ale také jsme tvořili ze stavebnice Seva. Odpoledne jsme si zdobili bílé šátky podle vlastního vkusu či za pomocí rozličných šablon. Od velkého tvoření jsme si „odpočinuli“ u oblíbené hry „pašeráci“, ve které jsme pašovali informace ze Stínadel. Při pašování nás nesměli dostihnout nebezpeční Vontové. Ještě v ten samý den jsme se učili tajnou řeč Vontů a díky ní, jsme se dozvěděli místo uložení další části Tleskačova deníku. Tím místem byla kostelní věž, kam Jan chodíval zvonit. Vypravili jsme se proto za stínů večera do věže. U zvonů až na vršku věže se krčila další část deníku, kterou jsme si vítězoslavně odnesli na faru, kde bylo bezpečno. Při tom, co jsme si společně četli část deníku, jsme byli odhaleni tajemnou postavou kráčející po zídce. Byl to Široko, oblečen a zahalen v černém plášti s bílou maskou na obličeji. Když ale zjistil, že jej vidíme, záhadně a velmi rychle zmizel ve tmě. Od tohoto okamžiku jsme byli více a více ostražití.

Další den jsme objevili pět obálek od Rychlých šípů. V nich byly informace o čtyřech místech, která odpovídala popisu, jež byl uveden v deníku Jana Tleskače. Z řádků jeho deníku jsme zjistili, že Jan byl sirotek, zámečnický učeň a také že Em, kterého ve svých zápisech zmiňuje, prahne po jeho vynálezu – létajícím kolu. Místa jsme tedy navštívili, ale nic jsme tam nenašli. Odhalili je totiž před námi Vonti. Odpoledne jsme prožili s farností mši svatou a poté jsme zapálili táborák, který neodmyslitelně patří k táboru. Téměř celý jsme si ho krásně užili se vším, co k němu patří. Až na jeho závěr se spustil velký déšť. Krátce na to se u nás venku na zahradě objevil záhadný stařičký pán, kráčející těžce, který si na to namířil ke zdi se záhadným obrazem. Detailně si ho prohlížel a těžkým tichým hlasem vypověděl, že Jana Tleskače znalo jako malého kluka. Toho času vykonával službu kostelníka v kostele, kde Jan zvonil. Vyprávěl jak byl Jan tichý chlapec, který rád jezdíval do Zajíčkova, kde měl údajně nějakou skrýš. S dětmi jsme se proto rozhodli, že se tam musíme vypravit.

Abychom objasnili tajuplný večer, vydali jsme se dnes do nedalekého Zajíčkova a pokusili jsme se najít Janovu skrýš. Hledání nebylo vůbec jednoduché. Ale nakonec se podařilo. I když zpočátku jsme našli jen další z mnoha Janových tajuplných nápověd: „Jestli deník najít zkusíš, odkrýt se teď trochu musíš. V přírodě ho nehledej, návsi radši přednost dej. Prolez tmavé kouty spíš, v nichž na krysy narazíš.“ Nápadů bylo spousta ale stále nic. Poslední možností bylo prohledání návsi v Zajíčkově. Po větším tápání jsme objevili starý kamenný kanál. Jeden po druhém jsme jej navštívili a hledali ve tmě, zda snad nenajdeme něco jako vzkaz. Stále nic. Až na úplný závěr, jsme přece jen objevili a byli úspěšní. Třetí a poslední část deníku byla na světě a její řádky nám odhalili veliké tajemství. Plánek Tleskačova létajícího kola je schovaný v ježkovi v kovové kleci. A tak se dvě záhady spojily v jednu – rozluštěnou.

Ještě tentýž den přiběhl Rychlonožka s nemilou zprávou. Jeho kamarádi z Rychlých šípů byli při jedné z mnoha jejich výprav do Stínadel zajati Vonty a Rychlonožka je nezvládne osvobodit sám. Děti proto museli získat klíče od čtyř obyvatel Stínadel a osvobodit Rychlé šípy z okovů. Záchranná akce byla i přes záhadnost Stínadelských obyvatel úspěšná a Rychlé šípy byli osvobozeni.

Začali jsme se obávat, zda jsme se nedostali do slepé uličky, protože jsme sice znali místo, kde je plánek Janova vynálezu ukryt, ale co nám to bylo platné, když jsme neměli ježka. V pátek ráno k nám ale zavítal Losna, uchazeč o post velkého Vonta, který nám řekl, že ježek v kleci je vždy ve vlastnictví velkého Vonta a pokud se jím stane, půjčí nám ho. Samozřejmě jsme měli zájem, proto jsme se rozhodli, že Losnovi pomůžeme zvítězit nad Mažňákem, dalším uchazečem. Nejdříve jsme luštili kodex pravidel a poté získali dostatek hlasů do voleb skrze vodní hru.

Před večeří jsme se společně zamýšleli nad tématem – „DŮLEŽITÉ ŽIVOTNÍ HODNOTY“, CO JE PRO KOHO DOBRO A ZLO. Povídání probíhalo ve třech skupinkách podle věku, kde jsme společně sdíleli, diskutovali a poté jsme se o závěry podělili i s ostatními skupinkami. Bylo pěkné, že pro většinu z nás byla rodina na jednom z prvních míst a tak jsme si uvědomili, jak velký dar v podobě své rodiny máme.

Po večeři nás opět navštívil Losna s tím, že nám poděkuje. Chtěl nám také předat ježka v kleci, jelikož volby o velké vontství vyhrál, ale před zraky nás všech mu ježka Mažňák ukradl a utekl s ním. To jsme samozřejmě tak nemohli nechat. Vydali jsme se ihned po jeho stopě, na jejímž konci jsme svedli s ním a jeho kumpány bitvu. Mažňák jakožto poražený nám prozradil, že ježka schoval u kostela svatého Jakuba ve Stínadlech. Přišli jsme ale opět pozdě, ježka už třímal v ruce Široko a zmizel s ním ve tmě. Ani jeho pronásledování nebylo úspěšné. Byl už večer, a tak jsme se řídili rčením „ráno moudřejší večera a pátrání po Široku jsme odložili na ráno.

V sobotu ráno nás po delším čase navštívilo všech pět Rychlých šípů. Sdělili jsme jim vše, co se v předchozích dnech stalo. Vzápětí nás navštívil i Široko. K překvapení všech odhalil svou tvář a omluvil se za krádež ježka v kleci. Odůvodnil to slovy, že nevěděl, zda snad nechceme ježka zneužít pro svůj prospěch a proti Stínadlům. Potom, co se za nás, ale Losna zaručil, nám již Široko důvěřoval a ježka vrátil Losnovi. Za velkou ochotu pomoci Rychlým šípům i Losnovi ve volbách, nám Široko daroval mapu k části na Vontském pokladu.

 Ještě před tím, než jsme vyrazili za pokladem, Rychlé šípy za přítomnosti nás všech vyndali tajemného ježka z klece z klece a odhalili plánek létajícího kola, který byl zhotoven samotným Janem Tleskačem.

Poté jsme šli hledat podle nápověd poklad. Po trochu delším bloudění a hledání jsme jej nakonec objevili – byla to hromada vonťáků

Aktuální akce

Nebyly nalezeny žádné akce

Kalendář akcí

PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31

Pro více informací klikněte na den.

×