Naše putování se započalo v neděli, kdy po úvodních seznamovačkách přispěchal na scénu produkční štáb soutěže se svými moderátory, kteří dětem sdělili, co je tento tábor čeká. Každý den jsme se měli přesouvat z jedné evropské oblasti do jiné. Každá lokalita se pro daný den stala arénou a kolbištěm, kde čtyři skupinky soutěžících měřily síly ve všemožných i nemožných disciplínách. Během celého týdne reportéři zpovídali soutěžící v exkluzivních rozhovorech.
První zastávka… Francie. V této krásné zemi vínem a hermelíny oplývající nás hned na úvod dostal do svých spárů Fantomas, ale naštěstí jsme z jeho zabezpečeného vězení unikli. Unikl nám však i Fantomas, kterého jsme tak spravedlnosti nemohli předat. Poté, co jsme ochutnávali, čichali a ohmatávali věci typické pro Francii, jsme sehnali potřebný materiál a pustili se do tvorby modelů na opravu Notre Dame.
Ve Španělsku jsme doprovázeli místní obyvatelku Fernandinu na pouti do Santiaga de Compostela. Během cesty jsme v Madridu přičichli k fotbalovému tréninku a na univerzitě v Salamance k překládání textů. Odpoledne si soutěžící mohli vyzkoušet nejrůznější techniky nejen výtvarného umění od malování prsty, přes modelování z moduritu až po beatbox. Následně jsme osidlovali španělské kolonie a přiučili se šermu.
Středa začala urputným bojem o politický vliv v římském senátu, kdy užívání mečů je na denním pořádku, a pokračovala zběsilým úprkem před valící se lávou. Po obědě se už sháněly suroviny na večeři. Měla být pizza, ale suroviny k ní hlídal alpský Yetti a zdivočelý losos, takže to nebylo tak jednoduché, ale povedlo se a když po mši přišla večeře, hlady nikdo netrpěl. Večer jsme pomohli agentovi identifikovat vražedkyni, která mnohým nahání hrůzu ještě teď.
Pobyt na Balkáně se nesl ve znamení hladu, jelikož nám někdo ukradl jídlo. Museli jsme projít minovým polem v Bosně a Hercegovině, zdolávali jsme kláštery položené vysoko v horách, batikovali jsme trička či jsme jen podle otisků prstů poznali, který vedoucí chodí kuchařkám na bonbony. Milou návštěvou byl Vláďa, který si s námi zasoutěžil na olympiádě. Naše sympatie k němu se však změnili, když se z něj vyklubal Drákula.
V pátek nás přivítaly nepříliš lichotivé poznámky z úst britského aristokrata o našich způsobech. Učili jsme se být členy britské šlechty a cvičili Shakespearova Hamleta. Inscenace, na které se postupně podíleli všichni soutěžící, sklidila pozitivní ohlasy i od přísné anglické kritiky. Po překreslování příšery z jezera Loch Ness následovala noční mise, při níž každý musel projevit pořádnou dávku odvahy.
Mrazivé větry Skandinávie nás čekaly v sobotu. Po ohromné námaze při získávání vepřového masa jako dar pro Eskymáky, jsme se dověděli, že vlastně prasata Eskymáci nejedí. Náladu jsme si spravili při severských hrách na lyžích či při lovu ryb. Večer nás čekalo ohlédnutí za uplynulým týdnem v podobě hospodského kvízu a piškotéka.
V neděli už si jen stačilo zabalit, vyhlásit vítěze soutěže a po bohoslužbě se rozloučit a konečně rozjet se do svých domovů. Doufáme, že se náš tábor líbil, a zase za rok
