Nosným tématem letošního farního tábora bylo prvotní křesťané. V neděli děti doputovaly do Říma (na cerekvickou faru) kvůli sčítání všech křesťanů. Jak jsme ale zjistili, v Římě vládl císař Nero krutou a tvrdou rukou. V pondělí podpálil Řím (rozumějte správně – ohýnek na ohništi na dvoře) a spálil s ním i schrány, které si děti vyráběly na důležité dopisy a na písmo svaté. Tento čin ale svedl na křesťany, a proto všichni křesťanští obyvatelé Říma padli v nenávist vojáků. Děti musely plnit různé úkoly, které jim vojáci zadávali. Ve středu byly nakonec nuceni z Říma uprchnout do nedaleké vesnice, kde se jich ujali dobří křesťané. Děti tak mohly zažít i noc pod širým nebem.

Ve čtvrtek ráno za námi přišel svatý Petr, který nás povzbudil, ať se nebojíme římských vojáků ani Nera a jdeme statečně obhajovat svou víru do ulic Říma. To už i Nero ztrácel svou sílu, a tak jsme se s velkou radostí všichni vrátili do Nové Cerekve na faru. Během pátka jsme získali všechny vojáky a Nerovi ochránce na svou stranu. Díky nim jsme mohli vypátrat úkryt, kde se Nero skrýval. S důrazem na křesťanskou víru a její hodnoty jsme se nejdříve snažili obrátit také Nera. Ten se ovšem raději, než aby uvěřil v Krista, rozhodl pro vyhnanství.

Nevím, zda to bylo tématem, nebo množstvím modliteb, za které tímto děkujeme všem, ale letošní tábor se opravdu velmi povedl – a to po všech stránkách. Počasí nám neuvěřitelně přálo, takže v noci, kdy děti mohly spát pod „širákem“ byl ten nejteplejší večer i noc z celého týdne. Děti i vedoucí se dokázali naplno vžít do svých rolí a tím si tábor prožít i užít úplně z jiné perspektivy. A největší odměnou pro nás – vedoucí – bylo opět nadšení dětí, které se sice na jednu stranu těšily domů za rodiči, na druhou stranu by ale na táboře byly rády ještě alespoň týden. Takže ještě jednou – děkuji všem rodičům za tak skvělé děti a celému týmu vedoucích za tak skvělý táborový tým. A největší dík patří Hospodinu. Tečka